Úplné znění projevu Vladimíra Putina na Valném shromáždění OSN

Vážený pane předsedo! Vážený pane generální tajemníku! Vážení představitelé států a vlád! Dámy a pánové!

70-ti leté jubileum Organizace spojených národů – dobrý důvod podívat se na historii a pobavit se o naší společné budoucnosti. V roce 1945 země, které porazily nacismu, spojily své síly aby založily pevné základy poválečného světového řádu.

Dovolte mi, abych vám připomněl, že klíčová rozhodnutí o principech spolupráce mezi státy, rozhodnutí vytvořit OSN byla přijata v naší zemi na Jaltském setkání vedoucích činitelů protihitlerovské koalice.

Jaltský systém byl skutečně vytrpěný, zaplacený životy desítek milionů lidí, dvěma světovými války, která se přehnaly světem ve 20. století, a, buďme objektivní, pomohl lidstvu projít bouřlivé a někdy i dramatických události posledních sedmi desetiletí, ochránil svět od rozsáhlých otřesů.

Organizace spojených národů – struktura, která nemá obdobu v legitimitě, reprezentativnosti a univerzalitě. Ano, na adresu OSN je v poslední době slyšet hodně kritiky. Údajně představuje nedostatek efektivity, přijímání zásadních rozhodnutí naráží na nepřekonatelné rozpory, především mezi členy Rady bezpečnosti.

Nicméně chci poznamenat, že neshody v OSN byly vždy, v průběhu 70 let existence organizace. I právo veta se aplikovalo vždy: využívaly jej Spojené státy, i Británie, i Francie, i Čína, i Sovětský svaz a později Rusko. Je to zcela přirozené, pro tak různorodou a reprezentativní organizace. Při zakládání OSN se neočekávalo, že tady bude převažovat jednomyslnost. Podstata organizace, ve skutečnosti, spočívá v hledání a nacházení kompromisů, a její síla – ve zvážení různých názorů a hledisek.

Projednávaná řešení na půdě OSN se dohadují v podobě rezolucí nebo se nedohadují, jak říkají diplomaté: procházejí nebo neprocházejí. A různé akce libovolných států mimo tento řád jsou nelegitimní, v rozporu s Chartou OSN, a současným mezinárodním právem.

Všichni víme, že po skončení „studené války“ – všichni to vědí – vzniklo ve světě jedno centrum dominance. A tehdy u těch, co se ukázali na vrcholu této pyramidy vzniklo pokušení myslet, že když jsou tak silní a výjimeční, že nejlépe ze všech vědí co dělat. A v důsledku toho není třeba počítat s OSN, která často místo toho, aby automaticky trestala a legitimizovala potřebné řešení, pouze překáží, a jak se u nás říká, „plete se pod nohy“. Začalo se mluvit o tom, že organizace v podobě, ve které byla vytvořena, zastarala, že splnila svou historickou misi.

Samozřejmě, svět se mění, a i OSN musí odpovídat této přírodní transformaci. Rusko je na základě širokého konsenzu připraveno k práci na dalším rozvoji Organizace spojených národů se všemi partnery, ale myslíme, že pokusy podkopat důvěryhodnost a legitimitu Spojených národů je velmi nebezpečné. To může vést ke kolapsu celé architektury mezinárodních vztahů. Pak náme opravdu nezůstanou žádná pravidla, s výjimkou práva silnějšího.

Bude to svět, v němž místo týmové práce budou dominovat sobectví, svět, ve kterém bude stále více diktátu a méně rovnoprávnosti, méně skutečné demokracie a svobody, svět, ve kterém se místo skutečně nezávislých států bude násobit počet faktických protektorátů, ovládaných z vnějších území. Vždyť co je to státní suverenita, o které zde již kolegové hovořili? To je v první řadě otázka svobody, svobodné volby svého osudu pro každého člověka, pro lidi, pro stát.

Mimochodem, vážení kolegové, ve stejném řádě je i otázka takzvané legitimity státní moci. Nemůžete hrát a manipulovat slovy. V mezinárodním právu, v mezinárodních záležitostech, musí být každý termín pochopitelný, jasný, transparentní, musí mít společné vnímání a jednotně srozumitelná kritéria. Každý jsme jiný, i k tomu by se mělo přistupovat s respektem. Nikdo není povinen se přizpůsobit jedinému modelu rozvoje, který je uznaný někým jednou a navždy správným.

Všichni nesmíme zapomínat zkušenosti minulosti. My například vzpomínáme i příklady z historie Sovětského svazu. Export sociálních experimentů, pokusy urychlit změny v různých zemích, vycházejíce ze svých ideologických postojů, často vedly k tragickým následkům, nevedly k pokroku, ale k degradaci. Nicméně se zdá, že se nikdo neučí z chyb druhých, ale pouze je opakuje. I export teď už takzvaných „demokratických“ revolucí pokračuje.

Stačí se podívat na situaci na Blízkém východě a v severní Africe, o čemž mluvil předchozí řečník. Samozřejmě, politické a sociální problémy v této oblasti zrály už dlouho, a lidé tam samozřejmě chtěli změny také. Ale co se stalo ve skutečnosti? Agresivní vnější zásah vedl k tomu, že namísto reforem byly státní instituce i samotný způsob života bez okolků zničeny. Místo triumfu demokracie a pokroku – násilí, chudoba, sociální katastrofa, a lidská práva, včetně práva na život, se nijak nepozvedají.

Chci se zeptat těch, kteří vytvořili takové situace: „Uvědomujete si teď vůbec, co jste udělali?“ Obávám se, že tato otázka zůstane viset ve vzduchu, protože politiky, která je založena na sebevědomí, víře ve svou výjimečnost a beztrestnost, se nezřekli.

Již nyní je jasné, že vznik mocenského vakuv v řadě zemí Blízkého východu a severní Afriky vedl ke vzniku zón anarchie, který okamžitě začaly být obsazovány extremisty a teroristy. Pod praporem takzvaného „islámského státu“ už bojují desítky tisíc bojovníků. Mezi nimi jsou bývalí iráčtí vojáci, kteří byli po invazie do Iráku v roce 2003 vyhozeni na ulici. Dodavatel rekrutů je i Libye, jejíž státnost byla zničena v důsledku hrubé porušení rezoluce číslo 1973 Rady bezpečnosti OSN. A nyní řady radikálů doplňují i členové takzvané umírněné syrské opozice, podporované Západem.

Nejprve je ozbrojí, vycvičí, a oni potom přejdou na stranu „Islámského státu“. Ano, i samotný „Islámský stát“ nevznikl na prázdném místě: na počátku jej pěstovali jako zbraň proti nephodlným světským režimům. Vytvořivší nástupní prostor v Sýrii a Iráku, Islámský stát aktivně rozšiřuje expanzi na další regiony, orientuje se na nadvládu v islámském světě a ne pouze tam. Pouze těmito plány se očividně neomezuje. Situace je více než nebezpečná.

V takové situaci je pokrytecké a nezodpovědné vystupovat s hlasitými prohlášeními o hrozbě mezinárodního terorismu a zároveň zavírat oči nad zdroji financování a podpory teroristů, včetně obchodu s drogami, nelegálního obchodu s ropou, zbraněmi, nebo se snažit manipulovat extremistickými skupinami, využívat je pro dosažení vlastních politických cílů v naději, že pak se s nimi podaří později nějak vypořádat, zcela jednoduše, likvidovat.

Těm, kdo skutečně takto postupují a myslí chci říci: vážení pánové, máte co dočinění s velmi krutými lidmi, ale ne s hloupými, ne s primitivními, nejsou hloupější než vy, a ještě není jisté, kdo koho využívá pro své vlastní cíle. Poslední údaje o předání zbraní teroristům umírněnou pozicí jsou nejlepším důkazem.

Domníváme se, že jakékoli pokusy o flirt s teroristy, a zejména ozbrojovat je, není pouze krátkozraké, ale hrozí nebezpečí požáru. V důsledku se může celosvětové teroristická hrozba kriticky zvýšit, pohltit nové regiony světa. Navíc když v táborech „islámského státu“ probíhá „zajíždění“ militantů z mnoha zemí, včetně evropských.

Bohužel, musím to říct přímé, vážení kolegové, i Rusko není výjimkou. Nemůžeme dovolit, aby se tito násilníci, kteří už pocítili pach krve, později vrátili do svého domova, a tam pokračovali ve své špinavé práci. Nechceme to. Koneckonců, nikdo to nechce, že? Rusko vždy pevně a důsledně vystupovalo proti terorismu ve všech jeho podobách.

V současnosti poskytujeme vojenskou a technickou pomoc Iráku, Sýrii, ostatním zemím regionu, které bojují s teroristickými skupinami. Považujeme za obrovskou chybou odmítnutí spolupracovat s syrskými úřady, vládní armádou, s těmi, kteří odvážně tváří v tvář bojují proti teroru. Musíme konečně přiznat, že kromě vládních sil prezidenta Asada a kurdských milicí v Sýrii s „Islámským státem“ a dalšími teroristickými organizacemi, nikdo ve skutečnosti nebojuje. My známe všechny problémy v regionu, všechny rozpory, ale stále je zapotřebí vycházet z reality.

Vážení kolegové! Jsem nucen poznamenat, že v posledních době je náš čestný a přímý přístup používán jako záminka obvinit Rusko v rostoucích ambicích. Jakoby u těch co o tom mluví nebylo žádných ambicí. Ale podstata není v ambicích Ruska, vážení kolegové, ale v tom, že skládající se situaci ve světě už není možné trpět.

Ve skutečnosti, nabízíme řídit se ne ambicemi, ale sdílenými hodnotami a společnými zájmy na základě mezinárodního práva, spojit úsilí pro řešení problémů kterým čelíme, novým výzvám, a vytvořit skutečnou širokou mezinárodní antiteroristickou koalici. Mohla by stejně jako protihitlerovské koalice sjednotit ve svých řadách nejrůznější síly, připravené pevně čelit sil připravených pevně čelit těm, kdo stejně jako nacisté, sejí zlo a nenávist.

A samozřejmě, klíčovými účastníky v takové koalici by měly být muslimské země. Vždyť „Islámský stát“ nejen že jim přináší přímou hrozbu, ale svými krvavými zločiny znesvěcuje velké světové náboženství – islám. Ideologové militantů zesměšňují islám a rozrušují jeho skutečné humanistické hodnoty.

Chtěl bych apelovat na muslimské duchovní vůdce: nyní je velmi důležitá i vaše autorita, a vaše slovo. Je nutné chránit lidi, které se snaží rekrutovat bojovníci, před nepromyšlenými kroky, a těm, kteří byli podvedeni, a z různých důvodů skončil v řadách teroristů, je potřeba pomoc najít cestu do normálního života, složit zbraně, zastavit bratrovražednou válku.

V nadcházejících dnech, Rusko, jako předseda Rady bezpečnosti, svolává zasedání ministrů pro komplexní analýzu hrozeb v oblasti Blízkého východu. Především, navrhujeme projednat možnost sjednání rezoluce o koordinaci postupu všech sil, které stojí proti „Islámskému státu“ a dalším teroristickým skupinám. Opakuji, že tato koordinace musí být založena na zásadách Charty OSN.

Doufáme, že mezinárodní společenství může vytvořit komplexní strategii politické stability a sociálně-ekonomické rekonstrukci Blízkého východu. Poté, vážení přátelé, nebudeme muset budovat uprchlické tábory. Proud lidí nucených opustit svoji rodnou zem, doslova pohltila nejprve sousední země, a potom i Evropu. Součet je v řádu statisíců lidí, a může se vyšplhat i na miliony lidí. To je ve skutečnosti, nové velké hořké stěhování národů a tvrdá lekce pro všechny z nás, včetně Evropy.

Chtěl bych zdůraznit: uprchlíci zcela jistě potřebují soucit a podporu. Avšak zásadně vyřešit tento problém je možné pouze prostřednictvím obnovy státnosti tam, kde byla zničena, posílením institucí státní moci tam, kde se ještě zachovaly nebo se obnovují, cestou poskytnutí komplexní pomoci – vojenské, ekonomické, materiální – zemím které se ocitají v obtížné situaci, a samozřejmě, těm lidem, kteří přes všechny zkoušky, neopouští své domovy.

Samozřejmě, veškerá pomoc suverénním státům se může, a neměla by se vázat, nabízet pouze v souladu s Chartou OSN. Vše, co se děje a co bude provedeno v této oblasti v souladu s mezinárodním právem, by měla být podpořeno naší organizací, a vše, co je v rozporu s Chartou OSN – zamítnuto.

Především se domnívám, že je nesmírně důležité pomoci obnovitě státní instituce v Libyi, podpořit novou iráckou vládu, poskytnout všestrannou pomoc legitimní vládě Sýrie.

Vážení kolegové, klíčovým úkolem mezinárodního společenství v čele s OSN zůstává zachování míru, regionální a globální stabilita. Podle našeho názoru by měla být řeč o formování prostoru rovné a nedělitelné bezpečnosti, bezpečnosti ne pro vyvolené, ale pro všechny. Ano, je to složitá, těžká, dlouhodobá práce, ale neexistuje jiná alternativa.

Nicméně časy blokové mentality časů „studené války“ a snahy o rozvoj nových geopolitickém prostorů u některých našich kolegů jsou stále, bohužel, dominují. Nejprve pokračovala linie na rozšíření NATO. Otázka zní: proč, když Varšavská smlouva zanikla, Sovětský svaz se rozpadl? A přesto, NATO nejen že zůstalo, ale ještě se rozšiřuje, stejně jako jeho vojenské infrastruktury.

Potom postavili postsovětské země před falešnou volbu: budete se Západem nebo s Východem? Dříve nebo později se taková konfrontační logika měla proměnit do vážné geopolitické krize. Stalo se to na Ukrajině, kde využili nespokojenost značné části obyvatelstva se současnou vládou a z venku vyvolali ozbrojený převrat. V důsledku
vypukla občanská válka.

Jsme přesvědčeni: zastavit krveprolití, najít východisko z patové situaci je možné pouze při plném, poctivém vyplnění Minksých dohod od 12. února tohoto roku. Hrozbami, sílou zbraní se integrita Ukrajiny nezajistí. A musí se to udělat. Je potřeba reálné zohlednění zájmů a práv lidí na Donbasu, respekt k jejich volbě, koordinaci s nimi, jak je stanoveno v Minských dohodách, klíčových elementech politického systému státu. V tom je záruka toho, že se Ukrajina bude vyvíjet jako civilizovaný stát, jako vážný spojující článek v budování společného prostoru bezpečnosti a hospodářské spolupráce v Evropě a Euroasii.

Dámy a pánové, ne náhodou jsem mluvil o společném prostoru ekonomikcé spolupráce. Ještě nedávno se zdálo, že v ekonomice, kde existují objektivní zákony trhu, se naučíme žít bez rozdělujících hranic, budeme fungovat na základě transparentních, společně vytvořených pravidel, včetně principů WTO, které předpokládají svobodu obchodu, investic, otevřenou konkurenci. Nicméně dnes se div ne normou staly jednostranné sankce obcházející Chartu OSN. Nejen, že sledují politické cíle, ale také sloužit jako způsob, jak
odstranit konkurenty na trhu.

Chtěl bych zmínit ještě jeden příznak rostoucího ekonomického sobectví. Řada zemí se rozhodla jít cestou uzavřených výlučných ekonomických společenství, přičemž jednání o jejich vzniku se vedou v kuloárech, v utajení před vlastními občany, před vlastními hospodářskými kruhy, před společností, i před dalšími státy. Další státy jejichž zájmy mohou být dotčeny se také neinformují. Zřejmě nás chtějí postavit před skutečnost, že pravidla hry jsou přepsána a přepsána znovu ve prospěch úzkého okruhu vyvolených, přičemž bez účasti WTO. To hrozí úplným rozkolísáním obchodního systému, fragmentací globálního ekonomického prostoru.

Uvedené problémy mají dopad na zájmy všech států, ovlivňují perspektivy celé světové ekonomiky, proto je navrhujeme posoudit ve formátu OSN, WTO a „Skupiny 20“. Na rozdíl od politiky výlučnosti Rusko navrhuje harmonizaci regionálních ekonomických projektů, takzvanou integraci integrací, založenou na universálních transparentních principech mezinárodního obchodu. Jako příklad, uvedu naše plány na slučování Euroasijského ekonomického svazu s čínskou iniciativou na vytvoření „Ekonomického pásu Hedvábné
stezky“. A především vidíme velké perspektivy v harmonizaci integračních procesů v rámci Euroasijského ekonomického svazu a Evropské unie.

Dámy a pánové, mezi problémy, které ovlivní budoucnost celého lidstva, je i problému globální změny klimatu. Máme zájem o účinnost klimatické konference OSN, která se bude konat v prosinci v Paříži. Jako součást svého národního příspěvku do roku 2030 plánujeme omezit omezit emise skleníkových plynů o 70-75 procent od úrovně z roku 1990.

Nicméně navrhuji podívat na tento problém v širším měřítku. Ano, stanovení kvót na emise, s použitím jiných, svého charakteru taktickýchá opatření, můžeme na určitou dobu a odstranit ostrost problému, ale určitě nepůjde o kardinální řešení. Potřebujeme kvalitativně jiný přístup. Mělo by jít o realizaci inovačních přírodě podobných technologií, které nezpůsobí poškození okolnímu světu, a existují s ním v harmonii a dovolují obnovit člověkem narušenou rovnováhu mezi biosférou a technosférou. Je to opravdu výzva planetárního rozsahu. Jsem přesvědčen, že lidstvo má intelektuální potenciál odpovědět na ni.

Musíme spojit síly a zejména ty státy, které mají silnou výzkumnou základnu. Nabízíme svolat pod záštitou zvláštního fóra OSN speciální fórum, na kterém se komplexně podíváme na problémy spojené s vyčerpáním přírodních zdrojů, rozvrácením životního prostředí, změnou klimatu. Rusko je připraveno stát se jedním z organizátorů takového fóra.

Vážené dámy, vážení pánové, kolegové, 10. ledna 1946 v Londýně, započalo v Londýně práci první zasedání Valného shromáždění OSN. Otevřel jej předseda přípravného výboru, kolumbijský diplomat Zuleta Ángel, podle mého názoru, velmi stručně formuloval zásady, na kterých by měla stavět svoji činnost OSN. Je to dobrá vůle, opovrhování intrikami a duch spolupráce.

Dnes tato slova znít jako ponaučení pro nás pro všechny. Rusko věří v obrovský potenciál OSN, který by měl pomoci zabránit nové globální konfrontaci a přejít ke strategii spolupráce. Spolu s dalšími zeměmi, bude důsledně pracovat v zájmu posílení ústřední koordinační úlohy OSN.

Jsem přesvědčen, že společnou prací, uděláme svět stabilním a bezpečným, zajistíme podmínky pro rozvoj všech zemí a národů.

Děkuji vám za pozornost.

Komentáře

komentářů

TOPlist