Ruský systém S-300V4 dorazil do Sýrie přibrzdit USA : je válka blízko?

Podle americké televizní stanice Fox News doručilo Rusko do Sýrie nové obranné protivzdušné komplexy dlouhého dosahu S-300V4. Označení NATO SA-23 Gladiator. V současnosti jsou na ruské základně v přístavu Tartus a připravují se k nasazení.

O jaký systém se jedná? Jak se liší od již nasazeného S-400 a proč se dostal S-300V4 na blízký východ? Odpovědi se skrývají v technické vyspělosti tohoto bojového komplexu. V mnoha parametrech překonává S-400, zejména v oblasti plnění úkolů protivzdušné obrany.

Protivzdušný raketový komplex S-300V4 má značné odlišnosti od systémů S-300 i S-400. V první řadě jde o komplex na pásovém podvozku. Má schopnost velmi rychlého rozvinutí díky čemuž získává velkou mobilitu. Na rozdíl od S-400 už má svoji „dlouhou ruku“, vybavení, které umožňuje likvidovat cíle na vzdálenosti okolo 400 km. S-400 se současným typem raket může likvidovat vzdušné cíle na vzdálenost cca 250 km. Pro S-400 se teprve dokončuje nový typ rakety 40N6E, který jeho možnosti podstatně rozšíří.

s-300v4-sputniknews

Hlavní výhodou S-300V4 je orientace na potřeby protiraketové obrany. Jedna divize systému sestává z velitelského centra, dvou radarů a čtyř až šesti raketových baterií. Každá baterie má v sestavě stanici navádění raket, 6 odpalovacích zařízení, nabíjecí a dopravní zařízení, a několik vozidel pro transport a technickou obsluhu. Současně tento bojový komplex může bojovat se 24 aerodynamickými cíli (letouny nebo řízené střely) a s 16 balistickými cíli (operačně- taktické rakety a rakety krátké a střední vzdálenosti).

Je válka blízko?

Pro kontrolu vzdušného prostoru Sýrie a omezení možností sil NATO dostačoval systém S-400 umístěný na ruské základně Hmeymim v provincii Latakia. Spolu se systémem Pancíř-S1. Jenže v regionu došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi USA a Ruskem. Po selhání dohody o příměří mezi syrskými vládními vojsky a „umírněnou“ proamerickou opozicí očividně došlo ke stavu, kdy je možný vznik reálného vojenského konfliktu mezi USA a Ruskem.

Největší nebezpečí pochází z rozkolu v americké elitě. Strana války kam patří ministr obrany Ashton Carter otevřeně bojkotuje mírové dohody a plány strany míru, kam patří i John Kerry nebo Barack Obama. S tím jak nadchází ukončení mandátu amerického prezidenta, začínají se mu věci vymykat z rukou. Na jednání Národní bezpečnostní rady USA se už projednává reálná možnost dalšího postupu v Sýrii, včetně varianty přímého vojenského zapojení amerických jednotek do války. Prozatím k takovému rozhodnutí nedošlo s ohledem na extrémní rizika.

V průběhu jednoho dne USA fakticky odmítly vést jakékoliv jednání s Ruskem ohledně Sýrie a Rusko v asymetrické odpovědi vystoupilo z dohody o snížení zásob vojenského plutonia, protože se cítí být ohrožené politikou USA. Navíc Rusko zveřejnilo svoje podmínky pro obnovení jednání o plutoniu, které Američané nikdy nevyplní. Takový neuvěřitelný obrat k horšímu mezi zeměmi byl naposledy v roce 2014 po sjednocení Krymu s Ruskem.

S-300V4 má za úkol odrazovat v Sýrii síly NATO od nápadů na masivní útok řízenými střelami z vojenských plavidel. Agrese bude jen stěží vedena přímo proti Ruským jednotkám v Sýrii. Spíše mohou být údery vedeny proti vládním silám, s cílem podpořit nástup „umírněné“ opozice a teroristických skupin. Nepřípustnost takového scémáře je velmi vážný úkol.

Admirál Kuzněcov

Je plně možné, že v blízké době budou podstatně navýšeny kapacity ruského letectva v Sýrii, za účelem dokončení „Bitvy o Aleppo“. Pokud režim ovládne Aleppo, změní se situace v Sýrii poměrně radikálně. Na cestě do Středozemí je i ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov (těžký bitevní křižník s leteckým křídlem). Takový krok bude mít odrazující potenciál směrem k zastáncům válčení.

Fakt prostě zůstává faktem, dokud v USA neproběhnou volby, jsou jakékoliv pokusy o dohodu odsouzeny k nezdaru. Nehledě na to že si Američané uvědomují, že jejich akce v Sýrii jsou podle mezinárodního práva nezákonné, a že ruské vojenské síly jsou tam na oficiální pozvání zákonné syrské vlády. Jak prohlásil Sergej Lavrov, USA nejsou schopni dodržet žádný ze svých dvou závazků, protože hlavní skupiny stojí politicky proti sobě a na militanty mají velmi omezený vliv.

Komentáře

komentářů

TOPlist