Rusko a Írán připravují grandiózní projekt vodního kanálu mezi Kaspickým mořem a Perským zálivem

Ambiciózní projekt kterému se začíná říkat „Íránský Suezský průplav“ otevře Rusku a středoasijským zemím nejkratší přístup do Indického oceánu. Stává se v současnsoti jedním ze strategicky nejvýznamnějších projektů Eurasijského kontinentu. Rusko získá alternativní cestu do jižních moří mimo Bospor a Dardanely pod Tureckou kontrolou a mimo Suezský průplav v Egyptě. Jednání o projektu jsou v plném proudu a termín uvedení do provozu byl stanoven na rok 2020.

Historie projektu kanálu má svoji dlouhodobou historii, ale vážněji se jí poprvé začali zabývat ruští inženýři na konci 19. století. Cesta k jižním mořím byla, je a vždy bude pro ruský zahraniční obchod velmi významná. V roce 1890 předložili ruští inženýři plány splavného vodního kanálu, které se podle politické konstalace rozvíjeli a nebo odkládaly. Nyní patří výstavba kanálu mezi priority íránské vlády.

Náklady na realizaci projektu: ekvivalent 7 až 10 miliard USD
Délka kanálu: cca 700 km (včetně splavných úseků a ústí řek)
Návratnost projektu:  cca5 let od uvedení do provozu
Uvedení do provozu: rok 2020

Kanál spojující Kaspické moře s Perským zálivem přinese několik zásadních změn. Tou hlavní bude změna geopolitické situace na Blízkém a Středním východě. Dosud byl Perský záliv kontrolován USA a jejími spojenci, což se změní díky prohlubujícímu se spojenectví Ruska a Íránu. Obě země budou mít podíl z provozu kanálu v odhadované výši 1,2 až 1,7 miliardy dolarů ročně už od 4 roku provozu. Dalším významným faktorem bude eliminace nebezpečí uzavření průlivů z Černého do Středozemního moře, nebo Suezského kanálu. Ekonomicky dojde k významnému snížení dopravních nákladů, protože cesta bude přibližně o polovinu kratší než přes turecké průlivy, a tudíž rychlejší a levnější.

Z hlediska hospodářství vyřeší kanál z velké části problémy s nedostatkem vody v celém regionu. Zejména střední Írán díky kanálu a odsolovacím systémům významně pomůže zemědělství v suché centrální části země. Íránci už začínají říkat kanálu láskyplně Íránská velká řeka. Pomůže Íránu posílit i dopravní sítě v zemi. Umožní se levnější transport energetických zdrojů a dojde k větší dynamice obchodu a hospodářské spolupráce. Potřeba technické infrastruktury, navázaných projektů a celků, výroba pomocných a říčních lodí, dopravní, stavební a speciální technika, odsolovací a zavlažovací systémy a další souvisejících technologií, přinesou ekonomický impuls celému regionu.

Projekt se ale potýká i s vážnými problémy. Převýšení hladiny moří je velké a bude nutné mimo dostatečně širokých a hlubokých plavebních drah vybudovat „bezpečnostní zámky“. Hladina Kaspického moře leží 28,5 metrů pod hladinou světového oceánu. Dalším významným problém jsou ekologická rizika, spojená s ohrožením jedinečného a uzavřeného ekosystému Kaspického moře. Rovněž finanční otázka není nezanedbatelná, ale předpokládá se, že se do financování zapojí vedle Ruska a Íránu i Kazachstán, Ázerbájdžán a Turkmenistán. Vážným problémem je i snaha USA, západních států a Turecka zablokovat výstavbu této vodní cesty, v rámci politiky zadržování Ruska a zavedení sankcí na společnsoti podílejících se na projektu se sankce na Írán v této oblasti neodstranili a to ani přes úspěšné výsledky a Vídeňské dohody. Z technického hlediska bude náročné vypořádat se s hornatou krajinou, odsolováním, hloubkou a šířkou kanálu ve skalnatém podloží a nezbytná budou i opatření proti zemětřesením. Proto chce Írán využít zkušenosti ruských stavitelů, kteří se s výstavbou kanálu setkali už v rámci Volžsko-donského průplavu, Bělomořsko-baltského kanálu, nebo Volžsko-baltského kanálu.

V případě realizace dalšího velkého projektu, kterým je ruský kanál propojující Kaspické a Černé moře (známý jako Eurasijský kanál) se význam Íránského kanálu ještě znásobí. Renesance eurasijského hospodářského prostoru mimo dohled USA nabírá na síle a Íránský kanál patří k jednomu z řady projektů potvrzujících tento trend. S ohledem na zkušenosti ruských inženýrů je termín uvedení do provozu plně reálný. Příkladem může být například úspěšné tempo výstavby energo mosu nebo Kerčského mostu spojujícího Krym s mateřskou částí Ruska.

Komentáře

komentářů

TOPlist