Projekt Ukrajina : Západ v pasti, vsaďte si na Rusko

Velmi zajímavě hodnotí vyhlídky Ukrajiny v následujících letech Irina Alksnis – viceprezidentka Centra sociálních a politických studií Aspekt. Její myšlenky přinášíme i českým a slovenským čtenářům, kteří se zajímají o dění na Ukrajině a v Rusku.

1) Majdanská Ukrajina byla beranidlem proti Rusku a pokusem dostat jej z nadcházející geopolitické hry. A ideálně celkově navrátit Rusko do polokoloniálního stavu 90-tých let minulého století.

2) Plán západu nezafungoval. Kreml (po bleskovém navrácení Krymu), uplatnil ve vztahu k Ukrajině pomalou a „mazlavou“ strategii. Ano, Rusko uvízlo na Donbasu, ale Západ (především Evropa) uvízl ve zbytku země. Při tom Rusko nedovolilo (a nedovolí) vojensky zničit republiky (Doněckou a Luhanskou), ani si nenechá pověsit na krk zbytek země.

3) Na počátku roku Západu nakonec definitivně došlo, že vybraná strategie, formálně patová pro všechny strany, vede k vítězství Ruska „na body“.

4) Uznání vítězství Ruska v „ukrajinské partii“ bylo zafixováno s Evropou v únoru v Minsku, a s USA v květnu v Soči, když tam přijel Kerry. Téma Ukrajina se ve vztazích Ruska se Západem uzavřelo.

5) Speciálně pro panikáře: USA nemají žádné varianty dalších postupů proti Rusku na Ukrajině. Libovolné vyhrocení – vojenské nebo politické – prostě znovu uvízne v systému obrany, který připravil Kreml. Takže všechna vojenská vyhrocení situace utichnou bez jakýchkoliv následků.

6) Ve výsledku je nyní Západ zainteresován stejně jako Rusko, aby se Ukrajina vydala cestou urovnání konfliktu, které se dojednalo v Minsku a Soči.

7) Cesta je velmi prostá: ponechání Ukrajiny sama sobě, což znamená (kon)federalizaci, depopulaci, sociální, ekonomickou a státní degradaci. Přitom Kreml věnoval Západu (jako cenu útěchy) zbytky ukrajinského hospodářství na vyrabování.

8) V nejbližších letech čeká Ukrajinu proces urychlené degradace ve všech směrech, na agrární zemi se slábnoucí centrální vládou a zesilujícími neofeudálními regionálními útvary. A to nadlouho. Na velmi dlouho. 10-15 let myslím, je možné předpovědět zcela jistě.

9) Během této doby Ukrajina v průběhu procesu vlastní evoluce určí svou budoucí státní formu. Možná že se ukáže že opravdu není životaschopná jako celek, a pak si myslím, že ji v takovém stavu opustí. Nebo se přesně vymezí hranice rozdělení Ukrajiny na několik částí, a dál jak to půjde.

10) Více optimistickou prognózu mám pouze pro Donbas. A pro .. Charkov. Proces decentralizace / federalizace (ať jej nazveme jakkoliv) zajistí obnovení celistvosti Doněckého a Luhanského regionu. Ano, pomalu, ale zato bez války a dobývání měst.
V našich dohodách se západem bude zřejmě založena možnost, že regiony se mohou vrátit do Ukrajiny, klidně i v podobě autonomie. Ovšem po pravdě řečeno, předpokládám, že návrat zpět se už nepovede. DNR i LNR vstoupili do rublové zóny, zapojili se do ruského vzdělávacího systému, a existuje ještě spousta detailů. Nemyslím si, že toto všechno je možné odehrát zpět. Plus DNR a LNR jsou pro Rusko pákou nátlaku na Kyjev. Osobně si myslím, že obnovení teritoriální celistvosti republik půjde svou cestou (i když pomaleji) směrem k integraci s Ruskem.

A Charkov jsem zmínila díky včerejší performanci Kernese (primátor) se zákazem zahrání ukrajinské hymny na radnici. Kernes má rozvinutý šestý smysl to si buďte jisti. A myslím, že perspektivy Ukrajiny si už krásně spočítal. A při získání doplňujících pravomocí regionu, myslím, se začne pomalu, sedíce na čtyřech židlích a kšeftující jak východní trhovec velbloudy, ale jistě posouvat na stranu Ruska. Přitom Rusku půjde toto pomalé tempo taky na ruku. Protože .. no, celkově, situaci na Blízkém východě všichni vidí a ohledně cen ropy jsou také v obraze. Takže co, čím pomaleji, tím lépe. A celý zbytek Ukrajiny stojí před perspektivou reálného návratu do stavu „Divokého pole“. A co je nejdůležitější, toto naprosto uspokojuje všechny strany. A to znamená, že tak to i bude.

Komentáře

komentářů

TOPlist